Empírová sklenice s mytologickým výjevem – Jupiter svedl Kallistó v přestrojení za Dianu, 1. čtvrtina 19. století
PODROBNÝ POPIS OBSAHUJE PREZENTAČNÍ VIDEO V HD KVALITĚ.
Výška: 11,5 cm. Průměr: 7,6 cm.
Zveme Vás k osobnímu prohlédnutí do naší prodejny Malostranské Starožitnictví s.r.o., Malostranské náměstí 28/5, Praha 1. Otevřeno je každý den 10 - 18h.
Příběh o Kallistó nalezneme ve druhé knize Ovidiových Proměn. Kallistó byla dcerou arkádského krále Lykáóna. Říkalo se o ní, že byla nejkrásnější dívkou v království, proto byla přijata do družiny překrásných lesních nymf bohyně Diany. I mezi nimi byla nejkrásnější, což se doslechl Jupiter a pojal úmysl se jí zmocnit. Aby nejprve získal důvěru Kallistó, usmyslil si lest. Počkal si, až bude dívka sama na odlehlém místě, a vzal na sebe podobu bohyně Diany. Nic netučící víly se posléze bez okolků násilím domohl jejího panenství. Zahanbená Kallistó se poté, nikomu nic neprozradíc, připojila k družině, která se vracela z lovu. Časem si Diana všimla, že Kallistó čeká dítě. Okamžitě ji vyhnala do lesů, kde opuštěná nymfa porodila syna Arkada. O Jupiterově nevěře se však dozvěděla jeho choť Juno a pomstila se tím, že Kallistó proměnila v medvědici. Během let dospěl Arkás v dospělého muže, jehož hlavní zábavou byl lov. Na jednom z nich se vydal po medvědích stopách, až se střetl se starou medvědicí. Do souboje se na poslední chvíli vložil Jupiter, aby nedošlo k vraždě matky, a proměnil mladého Arkáda rovněž v medvěda. Oba poté vyzvedl na nebeskou klenbu a učinil z nich souhvězdí Velkého a Malého medvěda, které dnes nazýváme Velký a Malý vůz.
Předlohou pro tuto rytinu je známý grafický list z dílny nizozemského manýristického umělce Hendricka Goltzia (1558-1617). Goltzius na konci 80. let 16. století vyhotovil cyklus 40 kreseb s motivy Ovidiových Proměn. Dle odborné literatury vytvořil většinu ikonografických námětů on sám. Kresby posléze převedl do grafické podoby jeden z jeho dílenských spolupracovníků. Cyklus vyšel ve dvou dílech. Prvních 20 listů bylo vydáno roku 1589 a zbylých 20 listů roku 1590.
Goltzius rozdělil scénu svádění krásné Kallistó do tří částí. Prostřední, hlavní scéna, zachycuje osamocenou Kallistó, která při lovu potká Jupitera v podobě Diany. Že se jedná o nejvyššího z bohů se na vyobrazení dozvídáme díky přítomnosti orla – jeden z atributů boha Jupitera. V pravé části je zachycen Jupiter, převtělen do své původní podoby, jak se vrhá na bránící se Kallistó. I zde přítomnost Jupitera prozrazuje orel. Příběh se uzavírá v levé části. Nedůvěřivá a zahanbená nymfa potkává nic netušící Dianu (výrazná postava s kopím a psem u nohou) se svou družinou, která se vrací z lovu.
Rytina na sklenici je přesnou parafrází této grafiky, včetně veršů, které Goltzius ve svém díle použil.
Výška: 11,5 cm. Průměr: 7,6 cm.
Zveme Vás k osobnímu prohlédnutí do naší prodejny Malostranské Starožitnictví s.r.o., Malostranské náměstí 28/5, Praha 1. Otevřeno je každý den 10 - 18h.
Příběh o Kallistó nalezneme ve druhé knize Ovidiových Proměn. Kallistó byla dcerou arkádského krále Lykáóna. Říkalo se o ní, že byla nejkrásnější dívkou v království, proto byla přijata do družiny překrásných lesních nymf bohyně Diany. I mezi nimi byla nejkrásnější, což se doslechl Jupiter a pojal úmysl se jí zmocnit. Aby nejprve získal důvěru Kallistó, usmyslil si lest. Počkal si, až bude dívka sama na odlehlém místě, a vzal na sebe podobu bohyně Diany. Nic netučící víly se posléze bez okolků násilím domohl jejího panenství. Zahanbená Kallistó se poté, nikomu nic neprozradíc, připojila k družině, která se vracela z lovu. Časem si Diana všimla, že Kallistó čeká dítě. Okamžitě ji vyhnala do lesů, kde opuštěná nymfa porodila syna Arkada. O Jupiterově nevěře se však dozvěděla jeho choť Juno a pomstila se tím, že Kallistó proměnila v medvědici. Během let dospěl Arkás v dospělého muže, jehož hlavní zábavou byl lov. Na jednom z nich se vydal po medvědích stopách, až se střetl se starou medvědicí. Do souboje se na poslední chvíli vložil Jupiter, aby nedošlo k vraždě matky, a proměnil mladého Arkáda rovněž v medvěda. Oba poté vyzvedl na nebeskou klenbu a učinil z nich souhvězdí Velkého a Malého medvěda, které dnes nazýváme Velký a Malý vůz.
Předlohou pro tuto rytinu je známý grafický list z dílny nizozemského manýristického umělce Hendricka Goltzia (1558-1617). Goltzius na konci 80. let 16. století vyhotovil cyklus 40 kreseb s motivy Ovidiových Proměn. Dle odborné literatury vytvořil většinu ikonografických námětů on sám. Kresby posléze převedl do grafické podoby jeden z jeho dílenských spolupracovníků. Cyklus vyšel ve dvou dílech. Prvních 20 listů bylo vydáno roku 1589 a zbylých 20 listů roku 1590.
Goltzius rozdělil scénu svádění krásné Kallistó do tří částí. Prostřední, hlavní scéna, zachycuje osamocenou Kallistó, která při lovu potká Jupitera v podobě Diany. Že se jedná o nejvyššího z bohů se na vyobrazení dozvídáme díky přítomnosti orla – jeden z atributů boha Jupitera. V pravé části je zachycen Jupiter, převtělen do své původní podoby, jak se vrhá na bránící se Kallistó. I zde přítomnost Jupitera prozrazuje orel. Příběh se uzavírá v levé části. Nedůvěřivá a zahanbená nymfa potkává nic netušící Dianu (výrazná postava s kopím a psem u nohou) se svou družinou, která se vrací z lovu.
Rytina na sklenici je přesnou parafrází této grafiky, včetně veršů, které Goltzius ve svém díle použil.
