Empírová sklenice se starozákonním výjevem – Královna Ester před perským králem Achašveróšem (Asverus či Xerxés), 1. čtvrtina 19. století
PODROBNÝ POPIS OBSAHUJE PREZENTAČNÍ VIDEO V HD KVALITĚ.
Výška: 10,5 cm. Průměr: 8 cm.
Zveme Vás k osobnímu prohlédnutí do naší prodejny Malostranské Starožitnictví s.r.o., Malostranské náměstí 28/5, Praha 1. Otevřeno je každý den 10 - 18h.
Rytec zvolil známou a v minulosti často umělci zpracovávanou scénu, kdy královna Ester (žena židovského původu, kterou si perský král vybral za choť pro její krásu) vyrušila pod hrozbou trestu smrti krále z klidu, aby jeho a prvního ministra Hamana pozvala na večeři. Během ní se chystala krále žádat, aby nedal svolení k pogromu jejího lidu, který chystal první ministr. Během řeči omdlela, ale před zraněním jí zachránili dvořané.
Král nakonec Ester vyhověl a sám první ministr, který osnoval akci bez králova vědomí, neunikl nejtěžšímu trestu. Tato scéna je spojována s počátkem židovského svátku Purim.
V raněnovověkém umění se často volil emotivní moment, kdy královna Ester omdlévá pod tíhou okolností a pravděpodobně i z vyčerpání po tří denním modlení a půstu. Oproti rytině býval král vyobrazen v údivu či pohybu směrem ke královně, kterou mezitím zachytili dvořané. Rytec si zvolil chvíli, kdy královna teprve pokleká a chystá se králi sdělit pozvání k ní na večeři.
Výška: 10,5 cm. Průměr: 8 cm.
Zveme Vás k osobnímu prohlédnutí do naší prodejny Malostranské Starožitnictví s.r.o., Malostranské náměstí 28/5, Praha 1. Otevřeno je každý den 10 - 18h.
Rytec zvolil známou a v minulosti často umělci zpracovávanou scénu, kdy královna Ester (žena židovského původu, kterou si perský král vybral za choť pro její krásu) vyrušila pod hrozbou trestu smrti krále z klidu, aby jeho a prvního ministra Hamana pozvala na večeři. Během ní se chystala krále žádat, aby nedal svolení k pogromu jejího lidu, který chystal první ministr. Během řeči omdlela, ale před zraněním jí zachránili dvořané.
Král nakonec Ester vyhověl a sám první ministr, který osnoval akci bez králova vědomí, neunikl nejtěžšímu trestu. Tato scéna je spojována s počátkem židovského svátku Purim.
V raněnovověkém umění se často volil emotivní moment, kdy královna Ester omdlévá pod tíhou okolností a pravděpodobně i z vyčerpání po tří denním modlení a půstu. Oproti rytině býval král vyobrazen v údivu či pohybu směrem ke královně, kterou mezitím zachytili dvořané. Rytec si zvolil chvíli, kdy královna teprve pokleká a chystá se králi sdělit pozvání k ní na večeři.