Bohumil Mareček (1884-1962) - Dívčí poloakt
olej na plátně - podloženo kartonem.
rozměr ve výřezu: 26 x 40 cm; s rámem: 37 x 51 cm.
Nádherná ukázka Marečkova portrétního umění.
Životopis malíře: Bohumil Mareček se narodil 15. prosince 1884 v Praze - Karlíně. V letech 1898-1902 studoval na UMPRUM u Emanuela Krescence Lišky, Felixe Jeneweina a Karla Vítězslava Maška. Po absolvování nastoupil ještě téhož roku na AVU v Praze, kam docházel do ateliérů Vojtěcha Hynaise a Františka Ženíška. Studium dokončil roku 1906. Po té dále soukromě studoval v Mnichově a v Římě. Později si otevřel vlastní školu kreslení a malby. Jak napovídá výčet Marečkových profesorů, jeho umělecká orientace směřovala především k lidské postavě. Je znám díky svým ženským aktům (tímto tématem poprvé zaujal na jarní výstavě v Rudolfinu roku 1909) i díky svému portrétnímu umění (za 1. republiky například zpodobnil čelné představitele Mělníku). Tímto zaměřením navázal na figurativní tvorbu předních českých akademiků poslední čtvrtiny 19. století, od nichž získal skvělou malířskou průpravu. Malíř zemřel v Praze 12. ledna 1962.
Literatura: Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců II. L-Ž, 1993, Ostrava. Alena Malá (ed.): Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002, Man - Miž, 2002, Ostrava.
rozměr ve výřezu: 26 x 40 cm; s rámem: 37 x 51 cm.
Nádherná ukázka Marečkova portrétního umění.
Životopis malíře: Bohumil Mareček se narodil 15. prosince 1884 v Praze - Karlíně. V letech 1898-1902 studoval na UMPRUM u Emanuela Krescence Lišky, Felixe Jeneweina a Karla Vítězslava Maška. Po absolvování nastoupil ještě téhož roku na AVU v Praze, kam docházel do ateliérů Vojtěcha Hynaise a Františka Ženíška. Studium dokončil roku 1906. Po té dále soukromě studoval v Mnichově a v Římě. Později si otevřel vlastní školu kreslení a malby. Jak napovídá výčet Marečkových profesorů, jeho umělecká orientace směřovala především k lidské postavě. Je znám díky svým ženským aktům (tímto tématem poprvé zaujal na jarní výstavě v Rudolfinu roku 1909) i díky svému portrétnímu umění (za 1. republiky například zpodobnil čelné představitele Mělníku). Tímto zaměřením navázal na figurativní tvorbu předních českých akademiků poslední čtvrtiny 19. století, od nichž získal skvělou malířskou průpravu. Malíř zemřel v Praze 12. ledna 1962.
Literatura: Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců II. L-Ž, 1993, Ostrava. Alena Malá (ed.): Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002, Man - Miž, 2002, Ostrava.
